Rekonstrukce zchátralého venkovského stavení v malé obci v severozápadních Čechách připomíná pohádku o ošklivém káčátku. Dříve nevábný domek dnes nabízí útulnou náruč a do ulice září sněhobílá štuková fasáda, korunovaná římsou a červenou taškovou střechou.

Historie obce sahá až do dob Přemyslovců, dnes se může pochlubit krásným barokně přestavěným kostelem a poklidným okolím, kterým dosud neotřásl hektický dopravní ruch ani boom developerské výstavby. Majitel má k místu osobní vztah již od dětství, a proto se rozhodl pro přestavbu na bydlení pro čtyřčlennou rodinu.

Původní zděný domek byl typickým představitelem venkovské zástavby z konce 19. a začátku 20. století. Stavení na konci kompaktní řady domů se sedlovými střechami, jednotnou výškou římsy a vstupem, případně vjezdem do dvora přímo z ulice. Hlavní obytné místnosti měly okna přímo do ulice, vzadu pak navazovaly různé „přílepky“ a přístavky, které vznikaly podle aktuální potřeby a sloužily jako chlívek, dílna, skladiště, později byly přestavovány na koupelny, technické místnosti atd.

„Stav domku nebyl vůbec dobrý, a tak jsme museli hodně bourat a sanovat, ale vyplatilo se,“ říká architektka Pavlína Vlačihová z ateliéru Tastruktura, autorka návrhu rekonstrukce. „Obvodové stěny jsme částečně ponechali a navýšili o půl patra, aby bylo možné pohodlně obývat podkroví. Zároveň jsme chtěli celý dům zvýšit směrem do ulice, protože měl nevhodné proporce.“

Z rekonstrukce je jasně znát cit pro tradiční hodnoty a charakter prostředí. Byl odhalen původní kamenný sokl, který krásně podtrhl hladkou bílou štukovou fasádu s římsami a šambránami. Dřevěná okna v původních otvorech a masivní palubková dřevěná vrata naznačují dobové členění, tradiční je i výrazná římsa a červená tašková střecha. V interiéru převládá přírodní smrkové dřevo v kombinaci s bílou, nábytek, dveře a doplňky v retro stylu evokují dobu před sto lety.

Nová moderní dispozice s využitím tradičních materiálů

Původní klenutý průjezd z ulice do dvora se proměnil v garáž s krásnými novými dřevěnými vraty a vloženými dveřmi – vede tudy hlavní vstup do domu. Vybouráním většiny zdí v přízemí se uvolnil prostor pro společnou obývací část, do níž je vložen malý kompaktní box tvořící zázemí (šatní skříň, WC, miniaturní technická místnost a schodiště do podkroví).

Rozpadající se dvorní přístavek nahradila mnohem menší, ale krásnější a praktičtější prosklená dřevěná přístavba s výhledem a přímým výstupem na terasu a na zahradu. Nejkrásnější zákoutí v domě se stalo tím nejlepším místem pro jídelní stůl.

Zatímco přízemí má volný otevřený charakter, horní podlaží nabízí chráněné soukromé prostory. Nad průjezdem vznikla velká rodičovská ložnice, vedle jsou dva dětské pokoje, rodinná koupelna a samostatné WC. Dva metry vysoká nadezdívka umožnila zvýšit krov a vytvořit nad ložnicemi využitelný půdní prostor.

Pro rekonstrukci se svými fyzikálními vlastnostmi i charakterem nejlépe hodily osvědčené tradiční materiály, především pálená cihla a dřevo. Na nové zdivo byly použity dutinové broušené keramické tvárnice Porotherm, které mají výborné statické a tepelněizolační vlastnosti a vzhledem k nízké hmotnosti nezatížily nadměrně spodní stavbu. Nad přízemím byly osazeny nové dřevěné stropy z lepených trámů, také nové schodiště je ze dřeva.

Dům má standardní plynové vytápění, společný obývací prostor vytápí i krb. Krbové těleso trochu připomíná pec ve staré chalupě a krásně dotváří atmosféru domu vonící dřevem a venkovem.